11. Mladší vdovy odmítej. Většinou později zatouží znovu se vdát
12. a závazek ke službě poruší.
13. Kromě toho si při návštěvách domů zvyknou na zahálku a naučí se klevetit a plést se do cizích věcí.
14. Myslím, že mladá vdova udělá lépe, když se znovu vdá, má děti a stará se o vlastní domácnost; pak jí nikdo nemůže nic vytknout.
15. Jinak se bojím, že některé již sešly z Kristovy cesty.
16. Ještě jednou opakuji: o vdovu se musí postarat především její příbuzní, a ne ji prostě nechat na starosti církvi. Jen tak bude mít církev dost prostředků, aby mohla dobře pečovat o vdovy, které opravdu nemají nikoho, kdo by se jich ujal.
17. Kdo koná svou práci v církvi svědomitě, má za ni být náležitě odměněn. Dvojnásobně ať je oceněna služba kázání a vyučování.
18. I v Písmu přece čteme: „Dobytku, který užíváš při sklizni, dovolíš nažrat se z tvé úrody.“ A na jiném místě zase: „Kdo pracuje, má nárok na odměnu.“
19. Stížnosti proti starším musí být ověřeny alespoň dvěma svědky, jinak si jich nevšímej.
20. Ale toho, kdo se opravdu provinil, pokárej veřejně před celou církví, pro výstrahu ostatním.
21. Zapřísahám tě jménem Boha, Ježíše Krista i všech andělů: řiď se tímto pravidlem, ať se jedná o tvého přítele či nepřítele. Buď v tom naprosto nestranný.
22. Při svěřování odpovědnosti se neukvapuj. Přehlédneš-li při tom nějaký hřích, mohlo by se to chápat tak, že ho schvaluješ. A hlavně se sám vyvaruj každého poklesku.
23. Tvému nemocnému žaludku by prospělo občas trochu vína místo vody.
24. Při posuzování lidí nezapomeň, že u některých jsou zlé skutky patrné každému, u jiných je odhalí teprve den soudu.
25. Stejně tak ne všechny dobré skutky jsou vidět hned, ale jednou všechny vyjdou najevo.