4. Když někdo tolik zdůrazňuje „já jsem s Pavlem“ a jiný zase „já s Apollem“, nelpíte příliš na osobě?
5. Vždyť kdo je Apollo? A kdo je Pavel? Pouze služebníci, kteří vám pomohli dospět k víře – každý zase jen tou měrou, jak mu uložil Bůh.
6. Já jsem zasadil, Apollo zaléval, ale vzrůst dal Bůh.
7-9. To on dává vznik životu, a ne ten, kdo sází nebo zalévá. On své pomocníky odmění podle jejich práce, ale jinak jsou si všichni rovni v tom, že jsou jen pouhými pomocníky na Božím díle.
10. Z Božího pověření jsem jako zkušený v tomto směru mohl položit základy, na kterých dál staví už jiný. Dávejte však pozor, jak staví!
11-12. Základem je Ježíš Kristus, jiný základ už položit nelze. Ale i potom je možno na ten základ stavět buď solidní budovu, jež přetrvá věky, nebo slepit chatrč, kterou rozhází první nápor větru.
13. Kvalita stavby se musí osvědčit ve zkouškách – teprve ty ukáží, co kdo vlastně postavil.
14. Když dílo vydrží, dostane stavitel odměnu.
15. Komu se jeho dílo sesype, ten se sice sám zachrání, ale nic po něm nezůstane.
16. Nezapomeňte, že ve vás působí Boží Duch, že jste Božím příbytkem.
17. Kdo by ničil Boží chrám, který je nedotknutelný, toho zničí Bůh.
18. Nežijte v sebeklamu. Kdo si o sobě myslí, že všechno umí vysvětlit rozumem, jak se to dnes požaduje, ten má nejvíc zapotřebí stát se pro svět „pošetilcem“. Jen to je cesta k opravdové moudrosti.
19. Všechno vědění, jímž se svět pyšní, je v Božích očích směšné. Stojí přece v Písmu: „On chytá rozumáře do léčky, kterou si sami nastraží“,
20. anebo „Pán dobře zná výpočty moudrých: nejsou k ničemu“.
21. Ať si tedy nikdo nezakládá na lidech.