4. Chrlí drzé řeči, vychloubají se všichni činitelé nepravosti.
5. Deptají tvůj lid, Hospodine, utlačují tvé dědictví.
6. Hubí vdovu a příchozího, i sirotky vraždí.
7. Říkají: Hospodin to nevidí, Bůh Jákobův se tím nezabývá.
8. Uvažujte, vy tupci z lidu. Hlupáci, kdy to pochopíte?
9. Což neslyší ten, kdo udělal ucho? Což nevidí ten, kdo vytvořil oko?
10. Což nekárá ten, kdo vychovává národy? On dává člověku poznání.
11. Hospodin zná lidská uvažování, ví, že jsou marnost.
12. Blahoslavený je muž, kterého kázníš, Hospodine; vyučuješ ho ze svého zákona,
13. abys ho utišil ve zlých dnech, zatímco se kope jáma pro ničemu.
14. Vždyť Hospodin svůj lid nezanechá, své dědictví neopustí.
15. Soud se vrátí k spravedlnosti a za ním všichni lidé přímého srdce.
16. Kdo se za mě postaví proti zlovolníkům? Kdo se mě zastane proti činitelům nepravosti?
17. Kdyby Hospodin nebyl mou pomocí, brzy by má duše spočinula v říši ticha.
18. Řeknuli: Uklouzne mi noha, tvé milosrdenství, Hospodine, mě podepře.
19. Když sám v sobě moc přemýšlím, tvé potěšování utěší mou duši.
20. Což se k tobě připojí zkázonosný trůn působící trápení -- proti všem Božím ustanovením?
21. Napadají duši spravedlivého a obviňují nevinnou krev.
22. Hospodin je mi však nedobytným hradem, můj Bůh je mou útočištnou skálou.
23. Odplatí jim jejich nepravosti a pro jejich špatnosti je zničí. Ano, Hospodin, náš Bůh, je zničí!