2. Můj hlas zní k Bohu, úpěnlivě volám, můj hlas zní k Bohu, on mi bude naslouchat!
3. V den svého soužení jsem hledal Panovníka, v noci jsem k němu vztahoval ruku a neoblevoval jsem, má duše se nenechala utěšit.
4. Rozpomínám se na Boha a úpím, přemýšlím a klesám na duchu. Sela.
5. Držel jsi víčka mých očí, byl jsem rozrušen a nemohl jsem mluvit.
6. Přemýšlím o dávných dnech, o předvěkých letech.
7. V noci vzpomínám, jak jsem na struny hrával, přemýšlím v srdci a v duchu si kladu otázku:
8. Což mě Panovník zavrhl navěky? Nikdy již neprojeví své zalíbení?
9. Což jeho milosrdenství nadobro skončilo? Nebude už mluvit k dalším pokolením?
10. Což Bůh zapomněl na smilování? Cožpak zavřel v hněvu své slitování? Sela.
11. Řekl jsem tedy: Mou bolestí je, že se změnila pravice Nejvyššího.
12. Připomínám si Hospodinovy činy, ano, vzpomínám na tvé divy v dávnověku.
13. Rozjímám o všech tvých skutcích a přemýšlím o tvých činech.