21. Potupa mi láme srdce, jsem ochromen. Doufal jsem v soucit, leč nebylo ho, v utěšitele, avšak nenašel jsem je.
22. Do jídla mi dali žluč a na žízeň mě napájeli octem.
23. Kéž se jim stůl před nimi stane pastí, kéž je léčkou těm, kdo jsou v pohodě.
24. Ať se jim zatmějí oči, aby neviděli, kéž se jim stále třesou bedra.
25. Vylej na ně své rozhořčení, kéž je dostihne tvůj planoucí hněv.