17. Odpověz mi, Hospodine, vždyť tvé milosrdenství je dobré! Podle svého hojného slitování na mě shlédni!
18. Neskrývej svou tvář před svým otrokem, neboť je mi úzko. Rychle mi odpověz!
19. Buď nablízku mé duši, ujmi se jí, kvůli mým nepřátelům mě vykup!
20. Ty víš, jak mě tupí, haní a ostouzejí; máš před sebou všechny mé nepřátele.
21. Potupa mi láme srdce, jsem ochromen. Doufal jsem v soucit, leč nebylo ho, v utěšitele, avšak nenašel jsem je.
22. Do jídla mi dali žluč a na žízeň mě napájeli octem.
23. Kéž se jim stůl před nimi stane pastí, kéž je léčkou těm, kdo jsou v pohodě.
24. Ať se jim zatmějí oči, aby neviděli, kéž se jim stále třesou bedra.
25. Vylej na ně své rozhořčení, kéž je dostihne tvůj planoucí hněv.
26. Jejich hradiště nechť je zpustošeno a v jejich stanech ať nikdo nebydlí.
27. Protože pronásledují toho, kterého ty jsi bil, a berou si do úst bolest tebou raněných.
28. Sečti jejich viny! Kéž nevstoupí do tvé spravedlnosti.
29. Kéž jsou vymazáni z knihy živých a nejsou zapsáni mezi spravedlivé.