7. K večeru se vracejí, vyjí jako psi a krouží kolem města.
8. Hle, teče jim z huby, na jejich rtech jsou meče -- prý: Kdo to slyší?
9. Ty se jim však, Hospodine, směješ, všechny národy jsou ti k smíchu.
10. Má sílo, budu tě vyhlížet, vždyť Bůh je můj nepřístupný hrad.
11. Můj milosrdný Bůh mě předchází; Bůh mi ukáže ty, kdo na mě číhají.
12. Nepobíjej je, aby můj lid nezapomněl; svou silou je rozežeň, svrhni je, Panovníku, štíte náš!
13. Ty hříchy jejich úst! Ta slova jejich rtů! Ale budou polapeni ve své pýše, za proklínání a za klamání, které vypouštěli z úst.
14. Ukonči to v rozlícení! Ukonči to a oni už nebudou. Pak poznají, že Bůh panuje v Jákobovi, a až do končin země! Sela.
15. K večeru se vracejí, vyjí jako psi a krouží kolem města.
16. Potácejí se, aby se nažrali, a vrčí, když se nenasytí.
17. Ale já budu zpívat o tvé síle a z jitra budu jásat nad tvým milosrdenstvím. Vždyť jsi mi nepřístupným hradem, jsi mi útočištěm v den soužení.
18. Má sílo, budu tě opěvovat, neboť Bůh je můj nepřístupný hrad, můj milosrdný Bůh!