13. Netupí mě nepřítel; to bych snesl. Nevyvyšuje se nade mnou ten, kdo mě nenávidí; před tím bych se ukryl.
14. Ale jsi to ty, člověk jako já, můj přítel, můj známý,
15. s nímž mě pojila sladká důvěrnost! V průvodu jsme chodívali do domu Božího.
16. Ať je převeze smrt, ať zaživa sestoupí do podsvětí, protože se v jejich nitru uhostilo zlo.
17. Já ale budu volat k Bohu a Hospodin mě zachrání.
18. Večer, ráno i v poledne k němu budu promlouvat, budu úpět a on mé volání vyslyší.
19. V pokoji vykoupí mou duši z bojů proti mně, přestože je jich proti mně tolik.
20. Bůh, který trůní odedávna, slyší a odpoví jim -- Sela -- těm, kteří se nechtějí změnit a Boha se nebojí.
21. Vztáhne ruku proti pokojnému a znesvětí jeho smlouvu.
22. Z úst mu vycházejí lahůdky, ale v srdci má boj. Jeho slova jsou měkčí než olej, jsou to ale vytasené meče.
23. Uvrhni svou starost na Hospodina, on se o tebe postará. Nedopustí, aby se spravedlivý navěky zhroutil.
24. Ty je, Bože, svrhneš do jámy zkázy. Člověk krvelačný a podlý se nedožije ani poloviny svých dnů. Já však doufám v tebe!