5. Na to vzpomínám a vylévám v sobě svou duši, jak jsem chodíval v zástupu a ubíral jsem se do Božího domu za zvuku jásotu a děkovných písní davu slavícího svátek.
6. Proč jsi tak skleslá, má duše, proč jsi ve mně tak rozrušená? Jen čekej na Boha -- vždyť mu budu znovu vzdávat chválu za spásu jeho přítomnosti.
7. Můj Bože, duše je ve mně tak skleslá, a tak na tebe vzpomínám v jordánské zemi, na Chermónu, na hoře Miseáru.
8. Hlubina volá na hlubinu za zvuku tvých přívalů, převalily se přese mě všechny tvé příboje a tvá vlnobití.
9. Ve dne Hospodin přikazuje svému milosrdenství a v noci je se mnou jeho píseň, modlitba k Bohu mého života.
10. Říkám Bohu, své skále: Proč na mě zapomínáš? Proč mám chodit v nářku, utlačován nepřítelem?
11. Zkázou pro mé kosti je mi utrhání mých nepřátel. Každý den mi říkají: Kde je ten tvůj Bůh?
12. Proč jsi tak skleslá, má duše, proč jsi ve mně tak rozrušená? Jen čekej na Boha -- vždyť mu budu znovu vzdávat chválu za spásu jeho přítomnosti, za svého Boha.