8. Nuže, v co budu doufat, Panovníku? Mé očekávání se upíná k tobě.
9. Vysvoboď mě od všech mých přestoupení, nevystavuj mě posměchu bláznů!
10. Oněměl jsem, neotvírám svá ústa, neboť jsi to způsobil ty!
11. Odejmi ode mě svou ránu, vždyť hynu od úderů tvé ruky!
12. Když člověka tresty kázníš za vinu, sžíráš jak mol, co je mu drahé. Každý člověk je jen vánek! Sela.
13. Vyslyš, mou modlitbu, Hospodine, naslouchej mému volání o pomoc, nebuď hluchý k mému pláči! Vždyť jsem u tebe jen hostem, příchozím, stejně jako moji otcové.
14. Odvrať ode mě svůj pohled a já pookřeji, než odejdu a již nebudu.