6. Hle, dal jsi mi jen maličko dnů, jako nic je před tebou můj věk; každý člověk, jakkoli pevně stojí, je jen vánek. Sela.
7. Jen jako přelud putuje člověk, hlučí, přestože je jen vánek, shromažďuje, ale neví, kdo to sklidí.
8. Nuže, v co budu doufat, Panovníku? Mé očekávání se upíná k tobě.
9. Vysvoboď mě od všech mých přestoupení, nevystavuj mě posměchu bláznů!
10. Oněměl jsem, neotvírám svá ústa, neboť jsi to způsobil ty!