4. Pro tvé rozhořčení není na mém těle zdravé místo, pro můj hřích není pokoje v mých kostech,
5. neboť mé viny mi přerostly přes hlavu; tíží mě jako ohromné břemeno.
6. Kvůli mé pošetilosti páchnou a hnisají mé rány.
7. Jsem velmi sklíčen a pokořen, celý den chodím v nářku.
8. Mé slabiny jsou zcela zanícené; na mém těle není zdravé místo.
9. Jsem otupělý a velmi zkrušen; řvu, neboť mé srdce sténá.
10. Panovníku, před tebou jsou všechny mé tužby, mé vzdychání není před tebou skryto.
11. Srdce mi buší, opustila mě síla, ani mé oči už nemají jas.
12. Moji přátelé i druzi kvůli mé ráně poodstupují a moji blízcí stojí opodál.
13. Ti, kdo usilují o můj život, mi chystají past, ti, kdo si žádají mého zla, promlouvají zkázu a celý den přemítají o zradě.
14. Ale já jsem jako hluchý a neslyším, jako němý, který neotvírá ústa.
15. Ano, jsem jako člověk, který neslyší a v jehož ústech není námitek.
16. Protože čekám na tebe, Hospodine, ty odpověz, Panovníku, můj Bože!
17. Říkám: Ať se nade mnou neradují! Když mi uklouzne noha, budou se nade mnou vytahovat.
18. Vždyť mám blízko k pádu, má bolest je ustavičně se mnou.
19. Proto vyznávám svou vinu a hrozím se svého hříchu.