12. Odplácejí mi zlem za dobré, aby způsobili zármutek mé duši.
13. A já měl za oděv žíněné roucho, když byli nemocní! Pokořoval jsem svou duši postem, ale má modlitba se mi vracela do klína.
14. Jednal jsem, jako by mi byli přítelem či bratrem. Naříkal jsem, skláněl se, jako bych truchlil kvůli matce.
15. A oni se z mého pádu radovali, dávali se dohromady, spojili se proti mně, křiváci, a já to nevěděl. Utrhali mi a neumlkli.
16. Posměvači s bezbožnými na mě skřípou zuby.
17. Panovníku, jak dlouho se budeš jen dívat? Odvrať mou duši od jejich zkázy, zachraň mou jedinou před mladými lvy!
18. Budu ti vzdávat chválu ve velikém shromáždění, mezi nespočetným lidem tě budu chválit.