7. V dobách pohody jsem si řekl: Nikdy se nepohnu.
8. Hospodine, svou přízní jsi mocně upevnil mou horu. Když jsi však skryl svou tvář, zděsil jsem se.
9. K tobě, Hospodine, volám, prosím Panovníka o smilování:
10. K čemu ti bude má krev, když sestoupím v jámu? Bude tě chválit prach? Ten bude zvěstovat tvoji věrnost?
11. Vyslyš mě, Hospodine! Smiluj se nade mnou! Hospodine, buď mým pomocníkem!
12. Mé kvílení jsi mi změnil v tanec, rozvázal jsi mi žíněné roucho a přepásal jsi mě radostí,
13. aby tě sláva opěvovala a neumlkla. Hospodine, můj Bože, navěky tě budu chválit!