5. Mé srdce je ubité a schne jako bylina, i svůj chléb jíst zapomínám;
6. pro mé vzdychání přilnuly mi kosti k tělu.
7. Podobám se stepnímu pelikánu, jsem jako sova z rozvalin.
8. Nespím a jsem jako osamělý ptáček na střeše.
9. Celý den mě mí nepřátelé tupí. Potřeštěnci při mně přísahají.
10. Místo chleba jím popel, do svého nápoje přimíchávám slzy.
11. To od tvého rozhořčení a hněvu. Zvedl jsi mě a odvrhl jsi mě.
12. Mé dny jsou jako stín, který se prodlužuje, a já schnu jako bylina.
13. Ale ty, Hospodine, zůstáváš navěky; jsi připomínán od pokolení do pokolení.
14. Ty povstaneš, slituješ se nad Sijónem -- vždyť nastal čas, aby ses nad ním smiloval; vždyť nadešla ta chvíle!
15. Vždyť tví otroci si oblíbili jeho kameny; jímá je lítost nad jeho sutinami.
16. Národy se budou bát Hospodinova jména a všichni králové země tvé slávy,
17. až Hospodin zbuduje Sijón a ukáže se ve své slávě,
18. až shlédne na modlitbu bezmocného, nepohrdne jejich modlitbami.
19. Toto je zapsáno pro budoucí pokolení. Lid, který bude stvořen, bude chválit Hospodina,
20. který shlédl ze svých svatých výšin. Hospodin pohlédl z nebes na zemi,
21. aby vyslyšel nářek vězňů a rozvázal syny smrti,