2. Naříkej, cypřiši, neboť padl cedr, vznešené stromy jsou zničeny. Naříkejte, bášanské duby, neboť klesl nepřístupný les.
3. Slyš! Nářek pastýřů, neboť byly zničeny jejich pastviny. Slyš! Řev mladých lvů, neboť byla zničena jordánská houština.
4. Toto praví Hospodin, můj Bůh: Pas ovce určené na zabití.
5. Ti, kdo je kupují, je zabíjejí a nenesou vinu, ti, kdo je prodávají, řeknou: Požehnaný je Hospodin, zbohatl jsem, a jejich pastýři s nimi nemají soucit.
6. Nebudu již tedy mít soucit s obyvateli země, je Hospodinův výrok. Hle, ponechám každého člověka v ruce jeho bližního a v ruce jeho krále. Ti rozbijí zemi a já nikoho z jejich ruky nevysvobodím.
7. Pásl jsem ovce určené na zabití, nejubožejší z ovcí. Vzal jsem si dvě hole. Jednu jsem nazval Laskavost, druhou jsem nazval Svornost a pásl jsem ovce.
8. Vyhladil jsem tři pastýře v jednom měsíci, byl jsem s nimi netrpělivý a také oni si protivili mě.
9. Řekl jsem: Nebudu vás pást. Ta, která má zemřít, ať zemře, a ta, která má být vyhlazena, ať je vyhlazena a ty, které zůstanou, ať sežerou maso jedna druhé.
10. Vzal jsem hůl Laskavost a zlomil jsem ji, abych zrušil svou smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy.
11. V onen den byla zrušena a nejubožejší z ovcí, co mě pozorovaly, tak poznaly, že to je Hospodinovo slovo.
12. Řekl jsem jim: Jestliže se vám to líbí, dejte mi mzdu, jestliže nikoli, upusťte od toho. Odvážili mi mzdu třicet šekelů stříbra.
13. Hospodin mi řekl: Hoď to hrnčířovi, tu skvělou cenu, jíž mě ocenili. Vzal jsem těch třicet šekelů stříbra a hodil jsem to v Hospodinově domě hrnčířovi.