1. Abímelek, syn Jerubaalův, pak šel do Šekemu k bratrům své matky a promluvil k nim a ke vší čeledi z domu rodu své matky:
2. Promluvte prosím ke všem občanům Šekemu: Co je pro vás lepší? Má nad vámi vládnout sedmdesát mužů, samí synové Jerubaalovi? Co kdyby nad vámi vládl jediný muž? Vzpomeňte si, že jsem vaše kost a vaše tělo.
3. Když o něm bratři jeho matky promluvili ke všem občanům Šekemu všechna tato slova, jejich srdce se naklonilo za Abímelekem, protože si řekli: Je to náš bratr.
4. Dali mu sedmdesát šekelů stříbra z chrámu Baalberíta a Abímelek si za ně najal ničemné a bezohledné muže, kteří ho následovali.
5. A přišel do Ofry, do domu svého otce, a zabil své bratry, syny Jerubaalovy, sedmdesát mužů na jednom kameni. Zůstal Jótam, nejmladší syn Jerubaalův, protože se ukryl.
6. Pak se shromáždili všichni občané Šekemu a celé Bétmiló. Šli a ustanovili Abímeleka za krále u dubu, který stojí v Šekemu.
7. Když to oznámili Jótamovi, šel a postavil se na vrchol hory Gerizím, pozvedl svůj hlas a zavolal. Řekl jim: Poslouchejte mě, občané Šekemu, a vás nechť vyslechne Bůh.
8. Tak se jednou sešly stromy, aby nad sebou pomazaly krále, a řekly olivě: Kraluj nad námi.
9. Oliva jim však pravila: Cožpak bych se vzdala své tučnosti, pro kterou mě oslavují bohové i lidé, a šla se kymácet nad stromy?
10. Stromy tedy řekly fíkovníku: Pojď ty, kraluj nad námi.
11. I fíkovník jim odpověděl: Cožpak bych se vzdal své sladkosti a svého dobrého ovoce a šel se kymácet nad stromy?
12. Nato řekly stromy révě: Pojď ty, kraluj nad námi.