19. Mám i slámu a krmivo pro naše osly a také chléb a víno mám pro sebe i pro tvou služebnici a pro služebníka, kterého mají tví otroci s sebou. Vůbec v ničem nemám nouzi.
20. Nato řekl ten stařec: Pokoj tobě. Jen uval všechnu svou nouzi na mě. Jenom nezůstávej přes noc na náměstí.
21. Přivedl ho do svého domu, namíchal krmení pro osly a umyli si nohy. Pak jedli a pili.
22. Když se posilňovali, hle, muži toho města, ničemníci, obklíčili dům, tloukli na dveře a volali na starce, vlastníka domu: Vyveď toho muže, který přišel do tvého domu, ať ho poznáme.
23. Vlastník domu k nim vyšel a řekl jim: Ne, bratři moji, nepáchejte přece zlo poté, co tento muž přišel do mého domu. Nedopouštějte se takového bláznovství.
24. Zde je má dcera, panna, a jeho konkubína. Ihned je vyvedu. Ponižte je a udělejte s nimi, co je vám libo, ale proti tomuto muži se nedopouštějte žádného takového bláznovství.
25. Ti muži ho však nechtěli poslechnout. Tu se ten muž chopil své konkubíny a vyvedl ji k nim na ulici. Poznali ji a vyžívali se na ní celou noc až do rána a propustili ji při východu jitřenky.
26. Ráno ta žena přišla nazpět a zhroutila se u vchodu do domu toho muže, kde byl její pán. Ležela tam až do svítání.
27. Její pán ráno vstal, otevřel dveře domu a vyšel, aby se vydal na cestu, a hle, žena, jeho konkubína, leží u vchodu do domu a její ruce jsou na prahu.
28. Řekl jí: Vstaň a půjdeme, ale ona neodpovídala. Vzal ji tedy na osla. I vstal ten muž a vydal se k domovu.
29. Když přišel do svého domu, vzal nůž, uchopil konkubínu, rozsekal ji podle jejích kostí na dvanáct dílů a rozeslal ji po celém území Izraele.
30. Ať každý, kdo to vidí, řekne: Nestalo se ani nebylo viděno něco takového ode dne, kdy vyšli synové Izraele z egyptské země, až do tohoto dne. Zvažte to, poraďte se a vyslovte se.