9. A Bůh Manóacha vyslyšel. Boží anděl přišel znovu k té ženě, když pobývala na poli a její muž Manóach s ní nebyl.
10. Ta žena si tedy pospíšila, běžela a oznámila to svému muži. Řekla mu: Hle, ukázal se mi ten muž, jenž ke mně onehdy přišel.
11. Tu Manóach vstal a šel za svou ženou, přišel k tomu muži a zeptal se ho: Ty jsi ten muž, který mluvil s touto ženou? On odpověděl: To jsem já.
12. Manóach řekl: Nechť se nyní naplní tvá slova přikazující, jaké je nařízení o tom chlapci a jeho díle.
13. Hospodinův anděl Manóachovi řekl: Ať se ta žena má na pozoru před vším, o čem jsem jí řekl.
14. Nepojí z ničeho, co pochází z vinné révy. Nebude pít víno ani pivo a nebude jíst žádnou nečistotu. Vše, co jsem jí přikázal, ať zachovává.
15. Manóach pak Hospodinovu andělu řekl: Dovol, ať tě zdržíme a připravíme ti kůzle.
16. Hospodinův anděl Manóachovi odpověděl: Pokud mě zdržíš, nepojím z tvého pokrmu, ale připravíšli Hospodinu zápalnou oběť, přines ji. Manóach totiž nevěděl, že je to Hospodinův anděl.
17. Manóach se pak Hospodinova anděla zeptal: Jak zní tvé jméno? Ať tě poctíme, až se naplní tvé slovo.
18. Ale Hospodinův anděl mu odpověděl: Proč se ptáš na mé jméno? Je podivuhodné.
19. Manóach tedy vzal kůzle a přídavnou oběť a přinesl to na skálu Hospodinu. Ten se ukázal jako podivuhodný ve svém působení a Manóach a jeho žena to viděli.
20. I stalo se, když stoupal plamen od oltáře k nebesům, že i Hospodinův anděl vystoupil v plameni z oltáře. Když to Manóach a jeho žena viděli, padli tváří k zemi.
21. Více se už Hospodinův anděl Manóachovi a jeho ženě neukazoval. Tehdy Manóach poznal, že to byl Hospodinův anděl.
22. Tu Manóach řekl své ženě: Jistě zemřeme, protože jsme viděli Boha.