17. Manóach se pak Hospodinova anděla zeptal: Jak zní tvé jméno? Ať tě poctíme, až se naplní tvé slovo.
18. Ale Hospodinův anděl mu odpověděl: Proč se ptáš na mé jméno? Je podivuhodné.
19. Manóach tedy vzal kůzle a přídavnou oběť a přinesl to na skálu Hospodinu. Ten se ukázal jako podivuhodný ve svém působení a Manóach a jeho žena to viděli.
20. I stalo se, když stoupal plamen od oltáře k nebesům, že i Hospodinův anděl vystoupil v plameni z oltáře. Když to Manóach a jeho žena viděli, padli tváří k zemi.
21. Více se už Hospodinův anděl Manóachovi a jeho ženě neukazoval. Tehdy Manóach poznal, že to byl Hospodinův anděl.
22. Tu Manóach řekl své ženě: Jistě zemřeme, protože jsme viděli Boha.
23. Ale jeho žena mu odpověděla: Kdyby se Hospodinu zalíbilo nás usmrtit, nepřijal by z naší ruky zápalnou a přídavnou oběť, ani by nám neukázal všechny tyto věci a nezvěstoval by nám po celý ten čas něco takového.
24. Ta žena pak porodila syna a nazvala ho jménem Samson. Chlapec vyrůstal a Hospodin mu žehnal.
25. A Hospodinův Duch jej začal ponoukat v táboře Danovců mezi Soreou a Eštaólem.