7. Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv a on je vydal do ruky Pelištejců a do ruky synů Amónových.
8. Stírali a svírali syny Izraele od onoho roku po osmnáct let, všechny syny Izraele, kteří sídlili na druhé straně Jordánu v emorejské zemi, jež leží v Gileádu.
9. Synové Amónovi přešli Jordán, aby bojovali také proti Judovi, proti Benjamínovi a proti Efrajimovu domu. Izraelcům bylo velmi úzko.
10. Synové Izraele tehdy volali k Hospodinu o pomoc: Zhřešili jsme proti tobě, vždyť jsme opustili našeho Boha a sloužili jsme baalům.
11. Nato Hospodin synům Izraele odpověděl: Od Egypťanů, od Emorejců, od synů Amónových a od Pelištejců,
12. Sidónců, Amálekovců a Maónců, když vás utlačovali a křičeli jste ke mně, nezachraňoval jsem vás snad z jejich ruky?
13. Jenže vy jste mě opustili a sloužili jste jiným bohům. Proto vás už nebudu zachraňovat.
14. Jděte a volejte o pomoc k bohům, které jste si vyvolili. Oni ať vás zachrání v době vašeho soužení.
15. Avšak synové Izraele řekli Hospodinu: Zhřešili jsme, nalož s námi zcela tak, jak je dobré ve tvých očích. Jen nás, prosíme, tohoto dne vysvoboď.
16. Pak odstranili ze svého středu cizí bohy, sloužili Hospodinu a jeho duše se ustrnula nad trápením Izraele.
17. Synové Amónovi byli svoláni a utábořili se v Gileádu. Synové Izraele se také shromáždili a utábořili se v Mispě.
18. Tu lidé -- gileádská knížata -- říkali jeden druhému: Muž, který začne bojovat proti synům Amónovým, se stane předákem všech obyvatel Gileádu.