1. I stalo se po smrti Jozua, že se synové Izraele doptávali Hospodina: Kdo z nás vytáhne proti Kenaancům jako první, aby s nimi vedl válku?
2. A Hospodin odpověděl: Vytáhne Juda. Hle, vydal jsem tu zemi do jeho ruky.
3. Juda řekl svému bratru Šimeónovi: Vytáhni se mnou do území mého losu a bojujme proti Kenaancům. A já s tebou také půjdu do území tvého losu. Šimeón šel tedy s ním.
4. Juda vytáhl a Hospodin vydal Kenaance a Perizejce do jejich rukou. Pobili je v Bezeku, deset tisíc mužů.
5. Přitom nalezli v Bezeku Adoníbezeka, bojovali proti němu a pobili Kenaance a Perizejce.
6. Adoníbezek však utekl a oni jej pronásledovali. Chytili ho a usekli mu palce na rukou i na nohou.
7. Adoníbezek nato řekl: Sedmdesát králů s useknutými palci na rukou a na nohou sbírávalo pod mým stolem. Jak jsem jednal já, tak mi Bůh odplatil. Přivedli ho do Jeruzaléma a tam zemřel.
8. Synové Judovi bojovali proti Jeruzalému, dobyli jej, vybili ho ostřím meče a město podpálili.
9. Potom synové Judovi sestoupili do boje s Kenaanci sídlícími na pohoří, v Negebu a v Šefele.
10. Tak táhl Juda proti Kenaancům, sídlícím v Chebrónu (jméno Chebrónu bylo předtím Kirjatarba) a pobili Šéšaje, Achímana a Talmaje.
11. Odtud táhl proti obyvatelům Debíru (jméno Debíru bylo předtím Kirjatsefer).
12. Tehdy řekl Káleb: Kdo přepadne Kirjatsefer a dobude ho, tomu dám svou dceru Aksu, za ženu.
13. Dobyl ho Otníel, syn Kenazův, mladší bratr Káleba, a on mu dal svou dceru Aksu za ženu.
14. I stalo se, když přišla, že jej navedla, aby žádal od jejího otce pole. Sesedla z osla a Káleb se jí zeptal: Jaké máš přání?
15. Odpověděla mu: Dej mi požehnání, protože jsi mě provdal do jižní země, dej mi vodní nádrže. Káleb jí tedy dal horní i dolní nádrže.
16. Synové Kénijce, Mojžíšova tchána, vytáhli z Írhatmarímu se syny Judovými do judské pustiny, která je na jih od Aradu, putovali a usadili se s tím lidem.
17. A Juda šel se svým bratrem Šimeónem, pobili Kenaance sídlící v Sefatu a zasvětili je zkáze. Potom nazvali to město jménem Chorma.
18. Juda také dobyl Gazu a její území, Aškalón a jeho území a Ekrón a jeho území.
19. Hospodin byl s Judou a ten si podrobil pohoří. Ale nebyl schopen podrobit si obyvatele údolí, protože měli železné vozy.
20. Kálebovi dali Chebrón, jak to Mojžíš vyhlásil, a on odtamtud vyhnal tři syny Anákovy.
21. Avšak Jebúsejce, obyvatele Jeruzaléma, si synové Benjamínovi nepodrobili a Jebúsejci pobývali se syny Benjamínovými v Jeruzalémě až do tohoto dne.
22. Také dům Josefův vystoupil k Bételu a Hospodin byl s nimi.
23. Dům Josefův pak provedl v Bételu průzkum; jméno toho města bylo předtím Lúz.
24. Průzkumníci viděli muže vycházejícího z města a řekli mu: Ukaž nám teď průchod do města a my ti prokážeme milosrdenství.
25. Ukázal jim tedy průchod do města. Oni to město vybili ostřím meče, ale toho muže a celou jeho rodinu propustili.
26. A ten muž šel do chetejské země, vystavěl město a nazval je jménem Lúz. To je jeho jméno až do tohoto dne.
27. Manases si však nepodrobil Bétšeán a jeho vesnice, Taanak a jeho vesnice, obyvatele Dóru a jeho vesnic, obyvatele Jibleámu a jeho vesnic a obyvatele Megida a jeho vesnic. Kenaanci si tedy umínili v této zemi zůstat.
28. I stalo se, když se Izrael vzmohl, že uložil Kenaancům nucené práce, ale úplně si je nepodrobil.
29. Ani Efrajim si nepodrobil Kenaance, sídlící v Gezeru a Kenaanci pobývali uprostřed něj v Gezeru.
30. Zabulón si nepodrobil obyvatele Kitrónu a obyvatele Nahalólu. Kenaanci pobývali uprostřed nich a byli vydáni na nucené práce.
31. Ašer si nepodrobil obyvatele Aka, obyvatele Sidónu, Achlábu, Akzíbu, Chelby, Afíku a Rechóbu.
32. Ášerovci tak sídlili uprostřed Kenaanců usazených v zemi, protože si je nepodrobili.
33. Neftalí si nepodrobil obyvatele Bétšemeše a obyvatele Bétanatu a pobýval mezi Kenaanci usazenými v té zemi. Obyvatelé Bétšemeše a Bétanatu jim byli vydáni na nucené práce.
34. Emorejci zatlačili syny Danovy do pohoří, neboť jim nedovolili sestupovat do údolí.
35. Emorejci si tedy umínili zůstat v Harcheresu, v Ajalónu a v Šaalbímu. Těžce na ně dolehla ruka domu Josefova a byli vydáni na nucené práce.
36. Emorejská hranice vedla od průsmyku Akrabim, od Sély až nahoru.