5. Spravedlivý Hospodin je uprostřed něj, nečiní zvrácenost. Ráno co ráno dává své právo jako světlo, nepochybí, ale bídák nezná hanbu.
6. Vyhladil jsem národy, zpustošené jsou jejich rohové věže, zničil jsem jejich ulice, nikdo jimi neprochází, pustá jsou jejich města, bez lidí, bez obyvatel.
7. Říkal jsem si: Jistě se mě budeš bát a přijmeš naučení. Jeho příbytek by pak nebyl zničen ničím, čím jsem ho chtěl navštívit. Jenže oni si přivstali a jednali zvráceně ve všech svých činech.
8. Proto čekejte na mě, je Hospodinův výrok, na den, kdy povstanu jako svědek, neboť mé rozhodnutí je sebrat národy, shromáždit království, vylít na ně své rozhořčení, všechen svůj planoucí hněv, neboť celá země bude strávena ohněm mé žárlivosti.
9. Tehdy změním národům rty v čisté, všichni budou vzývat Hospodinovo jméno a budou mu svorně sloužit.
10. Zpoza kúšských řek mi moji ctitelé, dcery Pusaj, přinesou přídavnou oběť.
11. V onen den se nebudeš stydět za žádné své činy, kterými ses proti mně bouřil, protože tehdy odstraním ze tvého středu tvé pyšně rozjařené a nebudeš se již déle povyšovat na mé svaté hoře.
12. Ponechám ve tvém středu lid nuzný a chudý a budou mít útočiště v Hospodinově jménu.
13. Ostatek Izraele neučiní zvrácenost, nepromluví lživě, v jejich ústech se nenajde podvodný jazyk. Budou se pást a uléhat, a nikdo je nevyděsí.
14. Výskej, dcero sijónská, hlahol, Izraeli, raduj se a jásej celým srdcem, dcero jeruzalémská!
15. Hospodin odstranil rozsudek nad tebou, odvrátil tvého nepřítele. Král Izraele, Hospodin, je ve tvém středu, neboj se již zlého.
16. V onen den řeknou Jeruzalému: Neboj se, Sijóne, tvé ruce ať neochabnou.
17. Hospodin, tvůj Bůh, je ve tvém středu, hrdina, který zachraňuje. Rozjásá se nad tebou radostně, obnoví tě svou láskou, zaplesá nad tebou s výskáním.