1. Běda vzpurnému a poskvrněnému, tomu násilnickému městu.
2. Neuposlechlo, nepřijalo naučení, na Hospodina nespoléhalo, k svému Bohu se nepřiblížilo.
3. Jeho knížata uprostřed něj jsou řvoucí lvi, jeho soudcové jak vlci k večeru, do rána nenechají nic neohryzaného.
4. Jeho proroci jsou namyšlenci a podvodníci, jeho kněží znesvěcují svaté věci, znásilňují zákon.
5. Spravedlivý Hospodin je uprostřed něj, nečiní zvrácenost. Ráno co ráno dává své právo jako světlo, nepochybí, ale bídák nezná hanbu.
6. Vyhladil jsem národy, zpustošené jsou jejich rohové věže, zničil jsem jejich ulice, nikdo jimi neprochází, pustá jsou jejich města, bez lidí, bez obyvatel.
7. Říkal jsem si: Jistě se mě budeš bát a přijmeš naučení. Jeho příbytek by pak nebyl zničen ničím, čím jsem ho chtěl navštívit. Jenže oni si přivstali a jednali zvráceně ve všech svých činech.
8. Proto čekejte na mě, je Hospodinův výrok, na den, kdy povstanu jako svědek, neboť mé rozhodnutí je sebrat národy, shromáždit království, vylít na ně své rozhořčení, všechen svůj planoucí hněv, neboť celá země bude strávena ohněm mé žárlivosti.