4. Král upevňuje zemi právem, kdo však zvyšuje dávky, boří ji.
5. Kdo lichotí svému bližnímu, rozprostírá síť na jeho nohy.
6. V přestoupení zlého člověka je léčka, ale spravedlivý volá a raduje se.
7. Spravedlivý bere ohled na právní nárok chudých, ničema ohledy nechápe.
8. Posměvači rozruší město, ale moudří odvrátí hněv.
9. Když se moudrý soudí s hlupákem, třese se zlostí či vysmívá, klidu nemá.
10. Krvelační nenávidí bezúhonného, avšak přímí hledají jeho život.
11. Hlupák nechá propuknout celý svůj hněv, ale moudrý ho zadrží.
12. Když vládce věnuje pozornost lživému slovu, všichni jeho služebníci budou ničemy.
13. Chudý a utlačovatel se potkávají, světlo očím dává oběma Hospodin.
14. Když král soudí chudé podle pravdy, jeho trůn bude navěky pevně stát.
15. Hůl a pokárání dá moudrost, ale chlapec ponechaný sám sobě dělá hanbu své matce.
16. Když se množí ničemové, množí se přestoupení, ale spravedliví uvidí jejich pád.