10. Kdo svádí přímé na zlou cestu, sám padne do vlastní jámy, ale bezúhonní zdědí dobro.
11. Bohatý člověk je moudrý ve svých očích, ale chudý, nicméně rozumný, ho prověří.
12. Když se spravedliví veselí, je veliká sláva, když ale povstávají ničemové, lidé se skrývají.
13. Kdo zakrývá svá přestoupení, neuspěje, ale kdo je vyznává a opouští, nalezne slitování.
14. Blahoslavený je člověk, který má ustavičně bázeň, ale kdo zatvrzuje své srdce, padne do zla.
15. Řvoucím lvem a útočícím medvědem je ničemný vládce nad chudým lidem.
16. Vévoda, kterému chybí rozumnost, se dopouští mnohého vydírání, kdo nenávidí nekalý zisk, prodlouží své dny.
17. Člověk obtížený krví člověka bude až do smrti utíkat; ať ho nikdo nedrží.
18. Kdo žije bezúhonně, bude zachráněn, ale ten, jehož cesty jsou křivolaké, najednou padne.
19. Kdo obdělává svou půdu, nasytí se pokrmem, ale ten, kdo se žene za prázdnými věcmi, nasytí se chudobou.
20. Věrný člověk má mnoho požehnání, ale kdo je ukvapený, aby získal bohatství, nezůstane bez trestu.
21. Stranit člověku není dobré, ačkoliv člověk se vzbouří i kvůli kousku chleba.