1. Nezáviď zlým lidem, nedychti být s nimi,
2. protože jejich srdce přemítá o zkáze a jejich rty mluví o trápení.
3. Dům se vybuduje moudrostí, upevní se rozumností
4. a skrze poznání naplní se pokoje všelijakým vzácným a příjemným majetkem.
5. Moudrý muž je víc než silák, rozumný člověk je víc než mocný;
6. proto veď válku se strategií, záchrana je v množství rádců.
7. Moudrost je pro hlupáka příliš vysoko, v bráně neotevře svá ústa.
8. Kdo vymýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.
9. Úmysl hloupého je hříchem, posměvač je pro lidi ohavností.
10. Jsili skleslý v den soužení, tvá síla je malá.
11. Vysvoboď vedené na smrt a zadrž potácející se na popravu!
12. Když řekneš: Hle, nevěděli jsme to!, cožpak ten, který zkoumá srdce, to nerozpozná a ten, kdo střeží tvou duši, se to nedozví? On odplatí každému podle jeho skutků.
13. Můj synu, jez med, protože je dobrý, med z plástve je sladký na jazyku.
14. Poznej, že taková je moudrost pro tvou duši. Když ji nalezneš, budeš mít budoucnost a tvoje naděje nebude zmařena.
15. Nečíhej na příbytek spravedlivého jako ničema, nenič místo jeho odpočinku,
16. neboť spravedlivý může sedmkrát upadnout a zase povstane, ale ničema padne ve zlu.
17. Neraduj se, když tvůj nepřítel padne, a když klopýtne, ať tvé srdce nejásá,
18. jinak to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něj svůj hněv.
19. Nezlob se kvůli pachatelům zla, nezáviď ničemům,
20. neboť zlý nemá budoucnost, lampa ničemů zhasne.
21. Můj synu, boj se Hospodina a krále, nezaplétej se s těmi, kdo si jinak počínají.
22. Neboť náhle povstane od nich pohroma a kdo ví, jakou zkázu mohou oba přivodit?
23. Také toto jsou slova moudrých: Stranit lidem při soudu není dobré.
24. Kdo říká ničemovi: Jsi spravedlivý, toho budou národy proklínat, tomu budou lidé zlořečit,
25. ale těm, kdo ho kárají, bude dobře, přijde na ně dobré požehnání.
26. Líbá na rty, kdo odpovídá správná slova.
27. Připrav si svoji práci venku, nachystej si ji na poli; a potom si postav dům.
28. Nebuď bezdůvodně svědkem proti svému bližnímu, nepodváděj svými rty.
29. Neříkej: Jak učinil mně, tak učiním jemu, odplatím každému podle jeho skutků.
30. Procházel jsem kolem lenochova pole, kolem vinice člověka, kterému chyběl rozum,
31. a hle, celá byla zarostlá kopřivami, její povrch byl pokryt plevelem, její kamenná zeď byla zbořená.
32. Když jsem to uviděl, vzal jsem si to k srdci, uzřel jsem to a vzal jsem si ponaučení:
33. Trochu spánku, trochu dřímoty, trochu složit ruce a poležet si --
34. a tvá chudoba přijde jako tulák a tvá nouze jako ozbrojenec.