1. Můj synu, jestliže přijmeš mé řeči a uchováš u sebe mé příkazy,
2. učiníš své ucho vnímavé pro moudrost a nakloníš své srdce k rozumnosti,
3. jestliže zavoláš na porozumění a pozvedneš svůj hlas k rozumnosti,
4. jestliže ji budeš hledat jako stříbro, pátrat po ní jako po skrytých pokladech,
5. tehdy porozumíš bázni před Hospodinem a získáš poznání Boha.
6. Vždyť moudrost dává Hospodin a z jeho úst pochází poznání a rozumnost.
7. Uchovává úspěch pro přímé, je štítem pro ty, kdo žijí bezúhonně,
8. střeží stezky práva a chrání cestu svých věrných.
9. Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, každé dobré stezce,
10. neboť moudrost vstoupí do tvého srdce a poznání tvou duši potěší;
11. rozvaha bude tebe chránit, rozumnost tě bude střežit.
12. Vysvobodí tě od zlé cesty, od člověka, který mluví obojace,
13. od těch, kteří opouštějí přímé stezky, aby chodili po temných cestách,
14. od těch, kdo mají z páchání zla radost a nad zlými obojakostmi kdo jásají,
15. jejichž cesty jsou křivolaké, kteří bloudí na svých stezkách.
16. Vysvobodí tě od cizí ženy, od cizinky s jejími úlisnými řečmi,
17. od té, která opouští důvěrníka svého mládí a na smlouvu svého Boha zapomněla.
18. Vždyť její dům se nachyluje k smrti, její stezka vede k nebožtíkům.
19. Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nenavrátí, nedosáhnou stezek života.
20. Proto choď po cestě dobrých lidí a zachovávej stezky spravedlivých,
21. neboť přímí se usídlí v zemi a bezúhonní v ní zůstanou,
22. ale ničemové budou ze země vyhlazeni a nevěrníci z ní budou vyrváni.