1. Lepší je chudý, který žije bezúhonně, nežli ten, kdo má proradné rty a je hlupák.
2. Bez poznání jistě není touha dobrá, kdo je ukvapený, hřeší.
3. Hloupost člověku podvrací jeho cestu, ale jeho srdce se rozčiluje na Hospodina.
4. Majetek přidává množství přátel, ale chudák bude svým přítelem opuštěn.
5. Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří lži, neunikne.
6. Mnozí si předcházejí šlechtice, každý je přítelem toho, kdo rozdává.
7. Chudého nenávidí všichni jeho bratři, tím spíše se od něj vzdalují jeho přátelé. Svými řečmi je uhání, ale oni nic.
8. Kdo získá rozum, miluje svou duši; kdo zachovává rozumnost, nalezne dobro.
9. Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří lži, zahyne.
10. Pro hlupáka se nehodí přepych, tím méně, aby otrok vládl nad knížaty.
11. Rozumnost činí člověka pomalým k hněvu, jeho okrasou je pomíjet přestoupení.
12. Králův hněv je jako řvaní mladého lva, ale jeho obliba je jako rosa na zeleň.