22. Rozumnost je pramenem života pro ty, kdo ji mají, hloupost je trestem hlupáků.
23. Srdce moudrého člověka činí jeho řeč rozumnou, jeho slovům přidává přesvědčivost.
24. Laskavá slova jsou jako plástev medu, sladká pro duši a uzdravení kostem.
25. Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.
26. Dříč pro sebe dře, neboť ho popohání jeho ústa.
27. Ničemný člověk připravuje zlo, na jeho rtech je jakoby spalující oheň.
28. Obojaký člověk zasévá svár, pomlouvač rozlučuje přátele.
29. Násilník láká svého bližního a přivede ho na nedobrou cestu.
30. Kdo mhouří své oči, dělá to, aby vymýšlel obojakost, kdo svírá své rty, dokonal zlo.
31. Šediny jsou krásnou korunou, na cestě spravedlnosti ji naleznou.
32. Ten, kdo je pomalý k hněvu, je lepší než hrdina, a kdo ovládá svůj hněv, je lepší než ten, kdo dobyl město.
33. Los se vrhá do klína, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.