17. Cesta přímých je odvrátit se od zla, kdo střeží svou cestu, chrání svou duši.
18. Před zkázou je pýcha, před klopýtnutím bývá povýšenost ducha.
19. Je lepší být pokorný s chudými nežli dělit kořist s pyšnými.
20. Kdo je rozumný v jednání, nalezne dobro, blahoslavený ten, kdo doufá v Hospodina.
21. Kdo má moudré srdce, bude nazván rozumným, příjemná slova přidávají přesvědčivost.
22. Rozumnost je pramenem života pro ty, kdo ji mají, hloupost je trestem hlupáků.
23. Srdce moudrého člověka činí jeho řeč rozumnou, jeho slovům přidává přesvědčivost.
24. Laskavá slova jsou jako plástev medu, sladká pro duši a uzdravení kostem.
25. Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.
26. Dříč pro sebe dře, neboť ho popohání jeho ústa.
27. Ničemný člověk připravuje zlo, na jeho rtech je jakoby spalující oheň.
28. Obojaký člověk zasévá svár, pomlouvač rozlučuje přátele.