15. V jasu královy tváře je život, jeho obliba je jako oblak jarního deště.
16. Získat moudrost je mnohem lepší nežli zlato, získat rozumnost je lepší vyvolit nežli stříbro.
17. Cesta přímých je odvrátit se od zla, kdo střeží svou cestu, chrání svou duši.
18. Před zkázou je pýcha, před klopýtnutím bývá povýšenost ducha.
19. Je lepší být pokorný s chudými nežli dělit kořist s pyšnými.
20. Kdo je rozumný v jednání, nalezne dobro, blahoslavený ten, kdo doufá v Hospodina.
21. Kdo má moudré srdce, bude nazván rozumným, příjemná slova přidávají přesvědčivost.
22. Rozumnost je pramenem života pro ty, kdo ji mají, hloupost je trestem hlupáků.
23. Srdce moudrého člověka činí jeho řeč rozumnou, jeho slovům přidává přesvědčivost.
24. Laskavá slova jsou jako plástev medu, sladká pro duši a uzdravení kostem.
25. Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.
26. Dříč pro sebe dře, neboť ho popohání jeho ústa.
27. Ničemný člověk připravuje zlo, na jeho rtech je jakoby spalující oheň.
28. Obojaký člověk zasévá svár, pomlouvač rozlučuje přátele.
29. Násilník láká svého bližního a přivede ho na nedobrou cestu.
30. Kdo mhouří své oči, dělá to, aby vymýšlel obojakost, kdo svírá své rty, dokonal zlo.
31. Šediny jsou krásnou korunou, na cestě spravedlnosti ji naleznou.
32. Ten, kdo je pomalý k hněvu, je lepší než hrdina, a kdo ovládá svůj hněv, je lepší než ten, kdo dobyl město.