1. Moudrá žena svůj dům staví, kdežto hloupá ho svýma rukama boří.
2. Ten, kdo žije ve své přímosti, bojí se Hospodina, ale kdo bloudí po svých cestách, opovrhuje jím.
3. V ústech hlupáka je hůl na hrdost, avšak moudré budou chránit jejich rty.
4. Kde není dobytek, je žlab čistý, ale síla býka dává hojnou úrodu.
5. Spolehlivý svědek nelže, avšak falešný svědek šíří lži.
6. Posměvač hledá moudrost, ale nenajde; pro rozumného však je poznání snadné.
7. Odejdi od hloupého muže, tam se nedozvíš rozumná slova.
8. Moudrost chytrého člověka je rozumět své cestě, ale hloupost hlupáků je podvod.
9. Hlupáci se budou posmívat oběti za vinu, avšak mezi přímými je v oblibě.
10. Jen srdce zná hořkost své duše, ani do jeho radosti se cizí člověk nevmísí.
11. Dům ničemů bude zničen, ale stan přímých bude vzkvétat.
12. Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.
13. I při smíchu může bolet srdce, na konci radosti je žal.
14. Kdo má odpadlé srdce, nasytí se svými cestami, i dobrý člověk svými skutky.
15. Prostoduchý věří všemu, ale chytrý zvažuje své kroky.
16. Moudrý se bojí a odvrací se od zla, kdežto hlupák jedná nadřazeně a sebejistě.
17. Popudlivý člověk dělá hlouposti, pletichář bude nenáviděn.
18. Prostoduší zdědí hloupost, ale chytří lidé budou korunováni poznáním.
19. Zlí se sklánějí před dobrými a ničemové v branách spravedlivého.
20. Chudý bude nenáviděn i svým bližním, ale bohatý má mnoho přátel.
21. Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, avšak kdo se slitovává nad ubohými, je blahoslavený.
22. Cožpak nezabloudí ti, kdo kují zlo? Milosrdenství a věrnost je však s těmi, kdo zamýšlejí dobro.
23. Každá námaha přinese prospěch, ale prázdné mluvení je jenom k nouzi.
24. Korunou moudrých je jejich bohatství, hloupostí hlupáků je hloupost.
25. Spolehlivý svědek vysvobozuje duše, kdežto falešný šíří lži.
26. V bázni před Hospodinem má člověk pevnou naději, bude útočištěm pro jeho syny.
27. Bázeň před Hospodinem je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.
28. Množství lidu je slávou krále, ale nedostatek lidu je zkázou mocnáře.
29. Kdo je pomalý k hněvu, je velice rozumný, kdo však je vznětlivý, vystavuje na odiv hloupost.
30. Uzdravené srdce je životem tělu, kdežto závist je hnilobou kostí.
31. Kdo utlačuje chudého, tupí jeho Tvůrce; kdo se však smilovává nad nuzným, ten ho ctí.
32. Ničema bude sražen, když se mu bude dařit zle, ale spravedlivý má útočiště i při své smrti.
33. V srdci rozumného moudrost odpočívá, avšak v nitru hlupáků bude odhalena.
34. Spravedlnost vyvýší národ, ale hřích je hanbou národů.
35. Rozumný otrok je králi milý, jeho hněv však přijde na toho, kdo jedná hanebně.