7. Jak z rozpuklého jablka granáty zpod závoje skráň hledí tvá.
8. Na šedesát je královen a družek na osmdesát a dívek bezpočet,
9. ona je však jediná, holoubek můj, zlato mé. Ona je však jediná pro matičku svou, pro maminku, jež ji má za vyvolenou. Jak ji děvčata uzřela, zahrnula ji chválou. Královny a družky počaly ji velebit:
10. Kdo je ta, jež dolů jako úsvit hledí, jako luna krásná, jako slunce jasná? Respekt budí jak nazbrojená armáda.
11. Do sadu sešel jsem k ořeší podívat se na zeleň ve vádí, podívat se, zda réva vyraší, zda rozkvetly už granáty.
12. Než má duše zvěděla, na vozy mne stavěla lidu mého šlechetného.