12. můj lid. Doptává se svého dřeva, jeho hůlka mu věští; protože je svedl duch smilstva, smilstvem se odvrátili od svého Boha.
13. Obětují na vrcholcích hor, na návrších pálí oběti, pod dubem, styraxem a řečíkem terebintem, protože jeho stín je příjemný. Proto vaše dcery smilní a vaše snachy cizoloží.
14. Nenavštívím s trestem vaše dcery, že smilní, a vaše nevěsty, že cizoloží, neboť oni sami chodí stranou s prostitutkami a obětují s chrámovými nevěstkami. Lid bez porozumění bude sražen.
15. Jestliže smilníš ty, Izraeli, ať se neproviní Juda! Nechoďte do Gilgálu! Nevstupujte do Bétávenu! Nepřísahejte: Jakože živ je Hospodin!
16. Vždyť Izrael je umíněný jako umíněná kráva. Hospodin je nyní bude pást jako beránka na širých pastvinách.
17. Efrajim se spolčil s modlářskými zpodobeninami, nech ho být.
18. Když skončili s pitím, propadli smilstvu. Milovali víc hanbu nežli svoji čest.
19. Vítr je uchvátí svými křídly, bude se stydět za své oběti.