1. Avšak počet synů Izraele bude jako počet mořského písku, který nemůže být změřen ani spočítán. I stane se, že místo toho, že jim bylo řečeno: Nejste můj lid, jim bude řečeno: Jste synové živého Boha.
2. Synové Judy i synové Izraele budou společně shromážděni, ustanoví si jednoho předáka a vyjdou ze země, neboť velký bude den Jizreelu.
3. Řekněte svým bratrům: Můj lide a svým sestrám: Omilostněná.
4. Veďte při se svou matkou, veďte, protože ona není mou ženou a já nejsem jejím mužem. Ať od sebe odstraní svá smilstva a znaky svého cizoložství zprostřed svých prsů.
5. Jinak ji svléknu do naha a vystavím ji, jak byla v den svého zrodu; proměním ji, že bude jako pustina, učiním ji podobnou bezvodé zemi a nechám ji zemřít žízní.
6. Ani nad jejími syny se neslituji, protože jsou to synové smilstva.
7. Protože jejich matka smilnila, nestydatě jednala ta, jež je počala. Vždyť říkala: Půjdu za svými milenci, kteří mi dávají chléb a vodu, vlnu a len, olej a nápoj.
8. Proto hle, zatarasím její cestu trním, zazdím ji zdí, aby nenašla své stezky.
9. Bude honit své milence, ale nedostihne je, bude je hledat, ale nenajde je. Pak řekne: Půjdu a navrátím se ke svému prvnímu muži, protože tehdy mi bylo lépe než nyní.
10. Neví, že já jsem jí dával obilí, nové víno i olej a rozmnožil jsem jí stříbro a zlato, které oni použili pro Baala.
11. Proto si vezmu zpět své obilí v jeho době i své nové víno v jeho určený čas; odejmu svoji vlnu a svůj len, které měly zakrývat její nahotu.
12. Nyní odhalím její hanbu před očima jejích milenců a nikdo ji nevysvobodí z mé ruky.
13. Ukončím všechny její oslavy, její každoroční svátky, její novoluní, její soboty -- všechny její určené svátky.
14. Zpustoším její révu a její fíkovníky, o nichž říkala: To je moje mzda, kterou mi dali moji milenci. Proměním je v houštinu a bude je požírat polní zvěř.