1. Hospodin promluvil k Mojžíšovi v Sínajské pustině v prvním měsíci druhého roku po jejich vyjití z egyptské země:
2. Ať synové Izraele slaví v určený čas Velikonoce.
3. Budete je slavit navečer čtrnáctého dne toho měsíce v jejich určený čas, budete je slavit zcela podle ustanovení a nařízení o nich.
4. Mojžíš tedy promluvil k synům Izraele, aby slavili Velikonoce.
5. I slavili Velikonoce prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce navečer v Sínajské pustině. Synové Izraele učinili všechno tak, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.
6. Stalo se však, že někteří muži byli nečistí kvůli mrtvému člověku a nemohli onoho dne slavit Velikonoce. Předstoupili proto onoho dne před Mojžíše a Árona.
7. Ti muži mu řekli: Jsme nečistí kvůli mrtvému člověku. Proč bychom měli být zbaveni možnosti přinést Hospodinův obětní dar v určený čas spolu se syny Izraele?
8. Mojžíš jim řekl: Zůstaňte tu a já budu poslouchat, co vám Hospodin přikáže.
9. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
10. Promluv k synům Izraele: Každý člověk, který bude mezi vámi či vašimi potomky nečistý kvůli mrtvému nebo bude na daleké cestě, bude slavit velikonoční oběť Hospodinu.
11. Budou ji slavit druhého měsíce čtrnáctého dne navečer, budou ji jíst s nekvašenými chleby a hořkými bylinami.
12. Neponechají z ní nic do rána, nezlámou na ní kost. Budou ji slavit zcela podle ustanovení o velikonoční oběti.
13. Ten, kdo by byl čistý a nebyl by na cestě a upustil by od slavení velikonoční oběti, takový člověk ať je vyhlazen ze svého lidu, protože nepřinesl v určený čas Hospodinův obětní dar. Takový muž ponese následky svého hříchu.
14. Jestliže s vámi bude pobývat příchozí a bude slavit velikonoční oběť Hospodinu, ať ji slaví podle ustanovení o velikonoční oběti a podle nařízení o ní. Budete mít jedno ustanovení, jak pro příchozího, tak pro domorodce v zemi.
15. V den, kdy byl příbytek postaven, přikryl příbytek, totiž stan svědectví, oblak a od večera až do rána býval nad příbytkem v podobě ohně.
16. Tak tomu bývalo ustavičně: přikrýval ho oblak a v noci měl podobu ohně.
17. Kdykoli se oblak ze stanu zvedl, synové Izraele vyrazili, a na místě, kde oblak spočíval, tam synové Izraele tábořili.
18. Podle Hospodinova příkazu synové Izraele vyráželi a podle Hospodinova příkazu tábořili. Tábořili po všechny dny, kdy oblak spočíval nad příbytkem.
19. Když se oblak nad příbytkem zdržoval mnoho dnů, synové Izraele konali Hospodinovu službu a neputovali.
20. Stávalo se, že oblak byl nad příbytkem několik dní -- tehdy podle Hospodinova příkazu tábořili a podle Hospodinova příkazu vyráželi.
21. A stávalo se, že oblak byl od večera do rána a ráno se oblak zvedl, takže vyrazili. Ať to bylo ve dne či v noci, když se oblak zvedl, vyrazili.
22. Ať to bylo dva dny, měsíc či rok, když oblak spočíval nad příbytkem, synové Izraele tábořili a nevyrazili, a když se zvedl, vyrazili.
23. Podle Hospodinova příkazu tábořili a podle Hospodinova příkazu vyráželi; zachovávali Hospodinův řád, podle Hospodinova příkazu prostřednictvím Mojžíše.