1. I stalo se, že si lid velmi stěžoval Hospodinu. Hospodin to slyšel a vzplanul jeho hněv. Vzplanul proti nim Hospodinův oheň a strávil konec tábora.
2. Nato lid křičel k Mojžíšovi. Mojžíš se modlil k Hospodinu a oheň uhasl.
3. I pojmenovali to místo Tabéra, neboť proti nim vzplanul Hospodinův oheň.
4. Lůza, která byla mezi nimi, plála touhou, takže i synové Izraele znovu plakali a říkali: Kdo nás nakrmí masem?
5. Vzpomínáme na ryby, které jsme jedli zadarmo v Egyptě, na okurky, melouny, pórek, cibuli a česnek.
6. A teď jsme vyschlí, nevidíme nic než jen tu manu.
7. Mana byla jako koriandrové semeno, vypadala jako bdelium.
8. Lid chodíval sem a tam, sbíral ji, mlel na ručních mlýncích nebo drtil v hmoždíři, vařil v hrnci a dělal z ní podpopelné chleby. Chutnalo to jako olejový koláč.
9. Když padala na tábor v noci rosa, padala na něj i mana.
10. Když Mojžíš slyšel plakat lid podle jeho čeledí, každého u vchodu do jeho stanu, a Hospodin vzplanul velikým hněvem, Mojžíšovi se to nelíbilo.
11. Mojžíš řekl Hospodinu: Proč jsi naložil se svým otrokem zle? Proč jsem nenalezl milost ve tvých očích, že jsi na mě vložil břemeno všeho tohoto lidu?
12. Což jsem já počal všechen tento lid? Zdalipak jsem jej já porodil, abys mi řekl: Nes ho v náruči, tak jako vychovatel nosí kojence, do země, o které jsem přísahal jeho otcům?
13. Odkud mám vzít maso, abych ho dal všemu tomuto lidu, když přede mnou pláče a říká: Dej nám maso, abychom se najedli?
14. Já sám nemohu unést všechen tento lid, neboť je na mě příliš těžký.
15. Pokud se mnou takto jednáš, raději mě, prosím, zabij, jestliže jsem nalezl milost ve tvých očích, ať se nemusím dívat na své trápení.
16. Hospodin řekl Mojžíšovi: Shromáždi mi sedmdesát mužů z izraelských starších, o kterých víš, že jsou staršími lidu a jeho správci. Vezmi je ke stanu setkávání, aby se tam s tebou postavili.