8. Poslal jsem k němu se slovy: Ty věci, které jsi říkal, se nestaly, ale sám sis je vymyslel.
9. Všichni nás chtěli zastrašit slovy: Jejich ruce ochabnou od práce a nebude vykonána. Proto nyní posilni mé ruce.
10. Když jsem vstoupil do domu Šemajáše, syna Delajášova, vnuka Mehétabelova, který byl zadržován, řekl: Sejděme se v Božím domě, uvnitř chrámu a zavřeme chrámové dveře, protože přijdou, aby tě zabili; v noci přijdou, aby tě zabili.
11. Nato jsem řekl: Cožpak člověk jako já bude utíkat? Cožpak by někdo jako já mohl vstoupit do chrámu, a zůstat naživu? Nevstoupím!
12. Rozpoznal jsem, že ho neposlal Bůh, ale mluvil proroctví proti mně, protože ho najali Tóbijáš a Sanbalat.
13. Byl najat proto, abych ze strachu takto jednal a zhřešil. Měli by tak záminku k poškození mého jména, aby mě mohli tupit.
14. Můj Bože, pamatuj na Tóbijáše a na Sanbalata za tyto jejich skutky, a také na prorokyni Nóadju a na ostatní proroky, kteří mě zastrašovali.
15. Hradby byly dokončeny dvacátého pátého dne měsíce elúlu, za padesát dva dnů.
16. Stalo se, když to uslyšeli všichni naši nepřátelé a když to uviděly všechny pohanské národy okolo nás, že velmi klesli ve svých očích, protože poznali, že tato práce byla vykonána od našeho Boha.
17. V oněch dnech také dopisy mnoha judských šlechticů chodily Tóbijášovi a Tobijášovy přicházely jim,
18. protože mnozí v Judsku s ním byli spojeni přísahou, neboť byl zetěm Šekanjáše, syna Árachova, a jeho syn Jóchanan si vzal za ženu dceru Mešuláma, syna Berekjášova.
19. Povídali také přede mnou o jeho dobrých vlastnostech a donášeli mu má slova. Tóbijáš posílal dopisy, aby mě zastrašoval.