1. Stalo se, když se Sanbalat, Tóbijáš, Arab Gešem a ostatní naši nepřátelé doslechli, že jsem postavil hradby a že v nich nezůstala žádná trhlina, ačkoliv v té době jsem ještě nevsadil do bran vrata,
2. Sanbalat a Gešem mi vzkázali: Přijď, setkáme se spolu ve vesnicích na pláni Ónu. Zamýšleli mi však provést zlo.
3. Poslal jsem k nim posly se slovy: Konám velkou práci a nemohu přijít. Proč by měla práce přestat, když bych ji opustil a přišel k vám?
4. Takto ke mně poslali čtyřikrát a já jsem jim vždy takto odpověděl.
5. Sanbalat takto ke mně poslal popáté svého služebníka s otevřeným dopisem v ruce.
6. V něm bylo napsáno: Mezi národy se proslýchá, i Gešem to říká, že ty a Judejci se zamýšlíte bouřit. Proto stavíš hradby a staneš se takto jejich králem.
7. Ustanovil jsi také proroky, aby o tobě v Jeruzalémě provolávali: V Judsku je král! Teď se o tom doslechne král. Tak přijď a poradíme se spolu.
8. Poslal jsem k němu se slovy: Ty věci, které jsi říkal, se nestaly, ale sám sis je vymyslel.
9. Všichni nás chtěli zastrašit slovy: Jejich ruce ochabnou od práce a nebude vykonána. Proto nyní posilni mé ruce.
10. Když jsem vstoupil do domu Šemajáše, syna Delajášova, vnuka Mehétabelova, který byl zadržován, řekl: Sejděme se v Božím domě, uvnitř chrámu a zavřeme chrámové dveře, protože přijdou, aby tě zabili; v noci přijdou, aby tě zabili.