9. Dále jsem řekl: To, co děláte, není dobré! Cožpak nebudete žít v bázni před naším Bohem, abyste nebyli na potupu pohanským národům, našim nepřátelům?
10. Také já, moji bratři a moji služebníci jsme jim půjčovali peníze a obilí. Odpusťme jim ten úrok.
11. Vraťte jim ještě dnes jejich pole, jejich vinice, jejich olivové háje a jejich domy i úrok z peněz, obilí, nového vína a oleje, které jste jim půjčili.
12. Nato řekli: Vrátíme a nebudeme od nich nic požadovat. Učiníme tak, jak říkáš. Pak jsem svolal kněze a nechal je přísahat, že budou jednat podle tohoto slova.
13. Vytřepal jsem i záhyb svého oděvu a řekl jsem: Takto ať Bůh vytřepe z jeho domu a z jeho majetku každého, kdo nenaplní toto slovo; takto bude vytřepán a vyprázdněn. Nato celé shromáždění řeklo: Amen a chválilo Hospodina. Potom lid jednal podle tohoto slova.
14. Navíc ode dne, kdy mě král ustanovil, abych byl jejich místodržitelem v judské zemi, od dvacátého roku až do třicátého druhého roku vlády krále Artaxerxa, po dvanáct let, jsem já ani moji bratři nejedli potravu určenou pro místodržitele.
15. Dřívější místodržitelé, kteří byli přede mnou, zatěžovali lid a brali od něj potravu a víno a k tomu čtyřicet šekelů stříbra. Také jejich služebníci svévolně panují nad lidem. Ale já jsem to nedělal z bázně před Bohem.
16. Také jsem se zapojil do práce na těchto hradbách. Pole jsme nekoupili, ale všichni moji služebníci tam byli shromážděni k práci.
17. Dále u mého stolu byli Judejci a správci, sto padesát mužů, a ti, kteří k nám přišli z pohanských národů okolo nás.