1. Řekl jsem: Slyšte, předáci Jákobovi, vůdcové domu izraelského. Což nemáte znát právo?
2. Nenávidíte dobro a milujete zlo, rvete z nich kůži a maso z jejich kostí.
3. Ano, jedí maso mého lidu, kůži z nich svlékají, jejich kosti lámou. Kouskují je jako do hrnce, jako maso do kotle.
4. Potom budou volat k Hospodinu, ale neodpoví jim, v ten čas skryje před nimi svou tvář, protože páchali zlé činy.
5. Toto praví Hospodin o prorocích, kteří vedou můj lid do bludu, kteří -- když mají co zuby kousat -- vyhlašují pokoj, ale na toho, kdo jim do úst nic nedá, chystají válku.
6. Proto budete mít noc místo vidění, budete mít tmu místo věštění. Zajde slunce nad těmi proroky, zatmí se jim den.
7. Vidoucí se budou stydět, věštci se budou hanbit, všichni si budou zakrývat vousy, protože nebude Boží odpověď.
8. Avšak já jsem plný moci Ducha Hospodinova, práva a udatnosti, abych oznámil Jákobovi jeho přestoupení a Izraeli jeho hřích.
9. Slyšte toto, předáci domu Jákobova a vůdcové domu izraelského, kteří opovrhujete právem a všechno, co je správné, převracíte,
10. kteří stavíte Sijón proléváním krve a Jeruzalém zvráceností.
11. Jeho předáci soudí za úplatek, jeho kněží učí za peníze, jeho proroci věští za stříbro, a pak spoléhají na Hospodina se slovy: Což není Hospodin uprostřed nás? Zlo na nás nepřijde.
12. Proto kvůli vám bude Sijón zorán jako pole, Jeruzalém se stane sutinami a chrámová hora zalesněným návrším.