3. Proto Hospodin praví toto: Hle, zamýšlím proti této čeledi zlo, otrocké jho, ze kterého nevytáhnete své šíje. Nebudete chodit povýšeně, neboť to bude zlá doba.
4. V onen den pronesou o vás pořekadlo, budou hořce bědovat a říkat: Jsme zcela zničeni. Podíl mého lidu proměnil. Jak to, že mi ho odebral a mé pole rozdělil odpadlíkům?
5. Proto nebudeš mít nikoho, kdo by v Hospodinově shromáždění házel los o svůj díl.
6. Neprorokujte, prorokují, neprorokujte takové věci. Potupa nás nezasáhne.
7. Má se říkat toto, dome Jákobův? Došla Hospodinu trpělivost? Cožpak jsou toto jeho činy? Což nejsou mé záměry dobré vůči tomu, kdo žije správně?
8. Můj lid nedávno povstal jako nepřítel. Svlékáte plášť z oděvu těch, kdo bezstarostně procházejí, těch, kdo se navracejí z boje.
9. Ženy mého lidu vyháníte z jejich rozkošných domovů, jejich děti připravujete navěky o mou důstojnost.
10. Vstaňte a odejděte, neboť toto není místo odpočinku kvůli nečistotě, která přináší zkázu, naprostou zkázu.
11. Kdyby někdo plácal do větru a lhal: Budu ti prorokovat o víně a o pivu, to by byl prorok pro tento lid!
12. Jistě posbírám Jákoba, tebe celého, jistě shromáždím ostatek Izraele. Dám ho pospolu jako ovce do ohrady, jako stádo na pastvinu; bude se to hemžit lidmi.
13. Ten, kdo proráží cestu, vytáhne před nimi. Prorazí, projdou bránou a vyjdou skrze ni. Jejich král půjde před nimi, Hospodin v jejich čele.