8. Kněz z toho odebere hrst jemné mouky přídavné oběti, trochu jejího oleje a všechno kadidlo, které je na přídavné oběti, a bude to obětovat na oltáři jako příjemnou vůni, jako pamětní dar Hospodinu.
9. To, co z ní zbude, budou jíst Áron a jeho synové. Bude se to jíst jako nekvašené chleby na svatém místě; budou to jíst na nádvořích stanu setkávání.
10. Nebude se to péct kvašené. Dal jsem jim to jako jejich podíl ze svých ohnivých obětí. Je to nejsvětější věc stejně jako oběť za hřích a oběť za vinu.
11. Bude ji jíst každý mužského pohlaví mezi syny Áronovými. To je věčné ustanovení pro vaše generace o ohnivých obětech Hospodinových. Cokoliv se jich dotkne, bude svaté.
12. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
13. Toto je obětní dar Árona a jeho synů, který budou přinášet Hospodinu v den svého pomazání: desetinu éfy jemné mouky jako ustavičnou přídavnou oběť, polovinu ráno a polovinu večer.
14. Připraví se na pánvi s olejem, smažená. Přídavnou oběť přineseš nadrobenou na kousky; přineseš ji jako příjemnou vůni Hospodinu.
15. Připraví ji kněz pomazaný namísto něj z jeho synů. To je věčné ustanovení -- jako celopal to bude obětováno Hospodinu.
16. Každá přídavná oběť kněze bude celopalem; nebude se jíst.
17. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
18. Promluv k Áronovi a k jeho synům: Toto je zákon o oběti za hřích: Na místě, kde se zabíjí zápalná oběť, se bude před Hospodinem zabíjet oběť za hřích. Je to nejsvětější věc.
19. Sní ji kněz, který ji obětuje jako oběť za hřích. Sní se na svatém místě, na nádvoří stanu setkávání.
20. Cokoliv se dotkne jejího masa, bude svaté, a když by stříklo trochu její krve na roucho, to, na co stříkne, vypereš na svatém místě.
21. Hliněná nádoba, ve které se to vařilo, se rozbije, a jestliže se to vařilo v nádobě měděné, vydrhne se a opláchne vodou.