7. Až zajde slunce, bude čistý, potom může jíst ze svatých věcí, neboť je to jeho pokrm.
8. Zdechlinu ani rozsápané zvíře nebude jíst, aby se s ním poskvrnil. Já jsem Hospodin.
9. Ať zachovávají můj řád, aby na sobě nenesli hřích a nezemřeli kvůli němu, protože by to znesvětili. Já jsem Hospodin, který je posvěcuji.
10. Nikdo cizí nebude jíst svaté věci. Ani příchozí u kněze či najatý nebude jíst svaté věci.
11. Když ale kněz koupí někoho za stříbro do vlastnictví, ten může z toho jíst a také potomci jeho domu mohou jíst z jeho pokrmu.
12. Když se dcera kněze vdá za někoho cizího, nebude jíst ze svatých darů pozdvihování.
13. Když však dcera kněze ovdoví či bude zapuzená a nebude mít potomka a vrátí se do domu svého otce jako v mládí, může jíst z pokrmu svého otce. Ale nikdo cizí z toho jíst nebude.
14. Jestliže by někdo jedl svaté věci nedopatřením, přidá k tomu pětinu a dá ty svaté věci knězi.
15. Neznesvětí svaté dary synů Izraele, které Izraelci přinášejí Hospodinu,
16. takže by na ně uvalili trest za provinění, že jedli jejich svaté dary; neboť já jsem Hospodin, který je posvěcuji.
17. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
18. Promluv k Áronovi, k jeho synům a ke všem synům Izraele a řekni jim: Když bude kdokoliv z domu Izraele a z příchozích v Izraeli přinášet svůj obětní dar za jakýkoliv slib či jakoukoliv dobrovolnou oběť, která se Hospodinu přináší jako zápalná oběť,