10. Nikdo cizí nebude jíst svaté věci. Ani příchozí u kněze či najatý nebude jíst svaté věci.
11. Když ale kněz koupí někoho za stříbro do vlastnictví, ten může z toho jíst a také potomci jeho domu mohou jíst z jeho pokrmu.
12. Když se dcera kněze vdá za někoho cizího, nebude jíst ze svatých darů pozdvihování.
13. Když však dcera kněze ovdoví či bude zapuzená a nebude mít potomka a vrátí se do domu svého otce jako v mládí, může jíst z pokrmu svého otce. Ale nikdo cizí z toho jíst nebude.
14. Jestliže by někdo jedl svaté věci nedopatřením, přidá k tomu pětinu a dá ty svaté věci knězi.
15. Neznesvětí svaté dary synů Izraele, které Izraelci přinášejí Hospodinu,
16. takže by na ně uvalili trest za provinění, že jedli jejich svaté dary; neboť já jsem Hospodin, který je posvěcuji.
17. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
18. Promluv k Áronovi, k jeho synům a ke všem synům Izraele a řekni jim: Když bude kdokoliv z domu Izraele a z příchozích v Izraeli přinášet svůj obětní dar za jakýkoliv slib či jakoukoliv dobrovolnou oběť, která se Hospodinu přináší jako zápalná oběť,
19. abyste došli zalíbení, musí to být samec bez vady ze skotu, ovcí nebo koz.
20. Nic, na čem je vada, nebudete přinášet, neboť byste nedošli zalíbení.