1. Je zlo, které jsem viděl pod sluncem, a velmi na člověka doléhá:
2. Muž, jemuž dá Bůh bohatství, poklady i slávu a jeho duše nemá nedostatek v ničem, po čem touží; ale Bůh mu z toho nedovolí jíst, bude to totiž jíst někdo cizí. Toto je marnost a zlá nemoc.
3. Řekl jsem: Jestliže muž zplodí sto dětí, bude žít mnoho let a budouli mnohé dny jeho let, ale jeho duše se přitom nenasytí dobrem a nebude mít ani pohřeb, pak je na tom potracený plod lépe než on.
4. Vždyť přišel do marnosti, odejde do temnoty a temnotou bude přikryto jeho jméno.
5. Ani slunce neviděl a nepoznal. Ten má více klidu než onen muž.