2. A chvalořečil jsem mrtvé, kteří dávno zemřeli, více než živé, kteří jsou ještě naživu.
3. Avšak lépe než oni oba je na tom ten, kdo ještě nebyl, kdo nespatřil zlé dílo, které se pod sluncem páchá.
4. Viděl jsem všechnu námahu i veškerý prospěch z díla, že je za tím žárlivost jednoho na druhého. Také toto je marnost a honba za větrem.
5. Hlupák skládá své ruce v klín a užírá se.
6. Lepší je jedna dlaň plná klidu než dvě hrsti plné námahy a honby za větrem.
7. A znovu jsem viděl marnost pod sluncem:
8. Někdo je sám a nikoho jiného nemá, ani syna nebo bratra nemá; všechna jeho námaha nemá konce, ani jeho oko se nenasytí bohatstvím. Pro koho se namáhám a připravuji svou duši o blaho? Také toto je marnost a zlé plahočení.
9. Lépe je dvěma než jednomu, neboť mají lepší mzdu za svou námahu.
10. Vždyť jestliže upadnou, jeden pomůže svému druhovi vstát. Ale běda jednomu, když upadne a nemá druhého, který by mu pomohl vstát.