24. I stalo se, jakmile Izrael přestal zabíjet veškeré obyvatele Aje na poli v pustině, v níž je pronásledovali (všichni padli ostřím meče, do svého úplného vyhlazení), že se všichni z Izraele vrátili do Aje a vybili ho ostřím meče.
25. V onen den bylo všech padlých mužů i žen dvanáct tisíc, všichni lidé z Aje.
26. Jozue nespustil ruku, ve které vztáhl srpáč, dokud nezasvětil zkáze všechny obyvatele Aje.
27. Pouze dobytek a kořist z onoho města zabrali Izraelci pro sebe, podle Hospodinova slova, které Jozuovi přikázal.
28. Jozue Aj spálil a proměnil ho ve věčnou hromadu sutě, spoušť až do tohoto dne.
29. A krále Aje pověsil na dřevo až do večerního času. Když slunce zapadalo, dal Jozue příkaz, aby jeho mrtvolu sundali z toho stromu, pohodili ji ke vchodu městské brány a postavili na něj velkou haldu kamení až do tohoto dne.
30. Tehdy postavil Jozue oltář pro Hospodina, Boha Izraele, na hoře Ébalu,
31. jak to přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův, synům Izraele, jak je napsáno v knize Mojžíšova zákona: Oltář z neporušených kamenů, které neopracovávalo železo. I přinesli na něm zápalné oběti pro Hospodina a obětovali pohostinné oběti.
32. A sepsal tam na těch kamenech opis Mojžíšova zákona, který jej zapsal před syny Izraele.
33. A všechen Izrael i jeho starší, správcové a jeho soudcové při tom stáli z jedné i z druhé strany truhly před lévijskými kněžími nesoucími truhlu Hospodinovy smlouvy, stejně příchozí jako domorodec, polovina z nich směrem k hoře Gerizím a polovina z nich směrem k hoře Ébal, jak to přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův, aby nejprve žehnali izraelskému lidu.
34. Potom vyhlásil veškerá slova zákona, požehnání i kletbu, tak, jak je to zapsáno v knize zákona.
35. Nebylo slova ze všech, jež přikázal Mojžíš, které by Jozue nevyhlásil před celým shromážděním Izraele, i ženám, malým dětem a příchozím poutníkům uprostřed nich.