22. A ti z města jim vyšli naproti, takže byli v sevření Izraele z jedné i z druhé strany. Pobíjeli je, aniž by z nich nechali někoho přežít nebo uniknout.
23. Krále Aje však chytili živého a přivedli jej k Jozuovi.
24. I stalo se, jakmile Izrael přestal zabíjet veškeré obyvatele Aje na poli v pustině, v níž je pronásledovali (všichni padli ostřím meče, do svého úplného vyhlazení), že se všichni z Izraele vrátili do Aje a vybili ho ostřím meče.
25. V onen den bylo všech padlých mužů i žen dvanáct tisíc, všichni lidé z Aje.
26. Jozue nespustil ruku, ve které vztáhl srpáč, dokud nezasvětil zkáze všechny obyvatele Aje.
27. Pouze dobytek a kořist z onoho města zabrali Izraelci pro sebe, podle Hospodinova slova, které Jozuovi přikázal.
28. Jozue Aj spálil a proměnil ho ve věčnou hromadu sutě, spoušť až do tohoto dne.
29. A krále Aje pověsil na dřevo až do večerního času. Když slunce zapadalo, dal Jozue příkaz, aby jeho mrtvolu sundali z toho stromu, pohodili ji ke vchodu městské brány a postavili na něj velkou haldu kamení až do tohoto dne.
30. Tehdy postavil Jozue oltář pro Hospodina, Boha Izraele, na hoře Ébalu,
31. jak to přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův, synům Izraele, jak je napsáno v knize Mojžíšova zákona: Oltář z neporušených kamenů, které neopracovávalo železo. I přinesli na něm zápalné oběti pro Hospodina a obětovali pohostinné oběti.